Den otevřených dveří na Králickém Sněžníku (29.5.08)
Den otevřených dveří na Králickém Sněžníku
Milá kroniko, dne 29.5.08 jsme vyrazili na Králický Sněžník, kde byl den otevřených dveří. Vlakem z Karlova jsme dorazili do Králík. Tam na nás čekal kamarád Ondra. Společně jsme nasedli do prvního autobusu a v osm hodin odjeli na Dolní Moravu, kde začala naše strastiplná pouť na Králičák. Vystoupili jsme Pod Vilemínou, kde už byl pro nás připravený pestrý program. Byli jsme seznámeni, jak se máme chovat v přírodním parku, zoologové nám povídali o zdejších živočiších. Měli s sebou vypreparovanou lišku (která byla vystavená pod smrkem a vypadala jako živá), kunu lesní a skokana hnědýho. Dále tu byli lesní hospodáři, kteří nás informovali o tom, jak bojují proti lýkožroutu smrkovému. Lesní dělník nám předvedl šetrný sběr šišek, za účelem získání semen. Nejvíce nás zaujal ornitolog, který vysvětloval, jakým způsobem se kroužkují ptáci, co máme dělat v případě, že nalezneme uhynulého ptáka s kroužkem, dále odhad stáří a zajímavosti z praxe. Kroužkování prováděl na konipasu horském, který je ukazatelem čistoty okolí.
Po této ukázce jsme konečně zamířili k vrcholu. Začali jsme v nadmořské výšce 840 metrů. Ve Strži na nás čekali botanici, kteří nám vysvětlili, jak lavina ovlivňuje vegetaci a jak se v ní šíří do hlubin lesů nepůvodní rostliny. Po 3,2 km chůze jsme dorazili na Sněžnou chatu v nadmořské výšce 1230 metrů. Martin s Ondrou v průběhu stále machrovali s latinskými názvy rostlin. Odtud jsme pokračovali 1,7 km k pramenu řeky Moravy v nadmořské výšce 1380 metrů. Zde jsme si na papírovou cedulku načrtli název našeho kolektivu – Stopaři E a nechali se s ním od profesionálky vyfotit.
Ušli jsme dalších pár metrů a dorazili jsme ke kamenné soše známého slůněte. Já sem si na něj vylezl, kluci udělali několik fotek okolí a šli jsme rovnou na vrchol Králického Sněžníku, kde jsme vztyčili naši vlajku a opět se vyfotili. Nahoře jsme posvačili, odpočinuli si a začali se vracet zpátky. Bohužel mně vypadl mobil z kapsy, takže jsme se museli kousek vrátit. Po chvilce hledání ho Martin našel, takže jsme mohli vesele uhánět zpátky do údolí. Celkově jsme dnes urazil něco málo přes deset kilometrů a překonali 577 výškových metrů. Autobusem jsme se vrátili na náměstí do Králík. Zde jsme si dali ještě zmrzlinu a akorát stihli ve dvě hodiny vlak na Karlov.
Ladislav Fuchs