Dinopark ve Vyškově (28.10.08)
Výlet do druhohor aneb zvířata dnešní a prehistorická
28. října 4.25 hodin. Zvoní mi budík, asi bych měl stávat, neboť dneska nás čeká dlouhá cesta do druhohor a zpět. Obléct se, nasnídat, dobalit poslední věci před cestou a můžu vyrazit.
Výlet se týkal cesty do Zoo-parku ve Vyškově plus následná návštěva Dinoparku. Zúčastnil se ho i oddíl Hrušek z České Třebové a naše banda Stopařů ,,E“ (Já, Honza, Pepa, Láďa, Pavel a jeho sestra Vlaďka, Vláďa, Míša, Martina a nakonec vedoucí celé výpravy Martin).
Po tomto trpkém brzkém vstávání jsme se sešli na zastávce ČD, odkud nás čekala cesta do Lichkova, kde jsme přesedli na náhradní autobusovou přepravu. Nutno podotknou že v Králíkách měl přistoupit Petr Urban, kterému se podařilo zaspat (jeho smůla, o dost přišel). Pak nás čekal ještě jeden přestup, ale nikdo se nám naštěstí neztratil.
Po cestě jsem hráli (h)různé hry, bohužel každý oddíl zvlášť. Možná měli štěstí, jinak by jsme jim to pěkně nandali.
Na nádraží ve Vyškově jsem se rozdělili do čtyř expedic. Každou expedici vedl náš zástupce staré party (já, Honza, Láďa a Pepa). ZOO jsem našli lehce a nebyla ani daleko od nádraží. Při vstupu nám Martin rozdal otázky, na které jsme měli hledat odpovědi a násleně i v Dinoparku. Chytřejší lidé z oddílů si u kasy vzali mapku Dinoparku a vyplňovali otázky týkající se Dinoparku už tady. ZOO jsme si prošli celou, nebyla ani moc velká. Specializovala se převážně na býložravá zvířata, ale vyskytly se i výjimky, takže tu byli různí kopytníci, hlodavci, mnoho druhů kurů(slepic), dikobraz a jeden rys. Nejzajímavější byli asi králíci, přesněji druh albín, který byl několikrát větší než obyčejní králíci. Po projití ZOO byl čas na polední svačinu.
Poté jsme nasedli do dinovláčku, který nás převezl do druhohor za dinosaury (já si tedy žádného časoprostorového skoku nevšiml, jenom vím, že jsme jeli skrz město a pak najednou přede mnou stál brontosaurus v celé své velikosti).Vysedli jsme, poslechli rozkazy a rozprchli jsme se po celém dinoparku. Dinosauři byli pěkně vyobrazení v celé své kráse, někteří vykonávali i pohyb hlavou a řvali. Moje skupina se chtěla držet po hromadě, ale kdepak holky. Více méně jsme chodili já a Ondra spolu, fotili jsme si každého dinosaura a zároveň dělali tu jedinou práci, kterou jsme měli (museli). Vyplňovali jsme Martinův dotazník, jelikož holky se k tomu neměly. Největší problém byl s pěti vlakovými stanicemi, kterými jsme projeli. Také jsme navštívili 3D kino, kde jsme shlédli krátký film (nic moc to teda nebylo).
Protože jsme se všichni nevešli do dinovláčku, zůstal Martin s několika členy v dinoparku o půl hodiny déle. Cestou zpátky začalo trochu poprchávat, ale brzy naštěstí přestalo.
Poté, co dorazila Martinova opožděná skupina, jsme se vydali do zámecké zahrady, kde jsme si taky zahráli nějaké ty hry (štafety, najdi..., dračí souboj). Když se začalo stmívat, vydali jsme se zpět na nádraží, kde jsme předvedli své básničky.
Pak už nás čekala jen dlouhá cesta domů.Výlet se zdařil a myslím si, že to někdy zopakujeme.
Jirka